Zahrady Pražského hradu

20. dubna 2006 v 15:43 |  Pražské památky

Zahrady Pražského hradu


Chrám sv. Víta, Daliborka, Zlatá ulička . Pražský hrad, symbol hlavního města, přitahuje ročně pět miliónů turistů. Kromě jedinečných památek lze příjemný den, ale i dva, strávit také uprostřed spousty zeleně - prohlídkou některých z mnoha hradních zahrad. Zahrady se otevíraly postupně. Naprostá většina až po roce 1989 po nástupu prezidenta Václava Havla. Ten se rozhodl do té doby téměř uzavřený areál zpřístupnit veřejnosti. Po třinácti letech si dnes lidé mohou prohlédnout zhruba devadesát procent toho, co k hradu patří. Zahrad je přístupných pět. O jejich současnou podobu se nejvíce zasloužil architekt prezidenta Masaryka Josip Plečnik. Zabírají téměř 300 hektarů a stará se o ně jedenatřicet zahradníků Správy Pražského hradu.
zahrady
Samotné hradní zahrady jsou ideální k procházce s dětmi. V Jeleních příkopech si mohou zahrát i různé míčové hry. Mimo to je možné s dětmi zajít ještě na klasické hřiště s pískovištěm a skluzavkami. Je na Novém světě naproti luxusní restauraci U zlaté hrušky.

Ve Starém purkrabství je pak ještě Muzeum hraček. K vidění je rodinná sbírka Ivana Steigera, a to od panenky z Řecka 2000 let staré po panenku Barbie z roku 1959. Otevřeno je každý den od 9.30 do 17.30. Vstupné je pro děti a studenty 30 korun, dospělí zaplatí 50 korun, rodinné vstupné vyjde na 80 korun.

Královská zahrada

Historicky nejcennější zahrada se nazývá Královská. Byla založena roku 1534 Ferdinandem I. Habsburským. Od počátku byla doplňována stavbami sloužícími zábavě dvorské společnosti: vznikla Míčovna, Královský letohrádek, Lví dvůr. Její podoba navazuje na přírodní "anglickou" úpravu z 19. století. Je zde však i část renesanční tzv. giardinetto u letohrádku a část barokní, kterou připomínají ornamentální květinové záhony.

Do zahrady je možné se dostat branou z ulice U Prašného mostu a východní branou u Královského letohrádku. Tam můžete po schodech sejít do uličky, která vede kolem oranžérie opět do ulice U Prašného mostu. Ještě před tím se však podívejte dolů. Uvidíte tzv. fíkovnu, kde zahradníci loni oživili tradici a zasadili fíkovníky.

Oranžérie

Moderní skleník postavený na místě barokního skleníku. Design navrhla Eva Jiřičná, a to tak citlivě, že i přesto, že skleník má na sobě kovovou konstrukci, do historického prostoru dobře zapadá. Uvnitř jsou palmy a okrasné květiny, které si tu své zažloutlé listy z hradních interiérů vždy nějakou dobu léčí a pak se vracejí zpět. Je tu i malá fontánka. Prostor okolo ní měl původně sloužit k tichým jednáním prezidenta a jeho návštěv. "Nikdy se však k takovým účelům oranžérie nevyužila," říká hlavní zahradník správy Pražského hradu Pavel Janeček.

Zahrada na terase Jízdárny

Když vyjdete od Oranžérie opět do ulice U Prašného mostu a popojdete k Jízdárně, můžete se průchodem po schodech dostat do barokní zahrady. Svou uzavřeností působí klidně a lidé si zde na chvilku odpočinou před další cestou za kulturními programy či studiem historie. Zahrada byla vybudována v 50. letech na střeše garáží a dílen Kanceláře prezidenta republiky. Její úpravu navrhl architekt Pavel Janák.

Lumbeho zahrada

Pokud byste obešli Jízdárnu z druhé strany, zahlédli byste Lumbeho zahradu. Pojmenovaná je po bývalém majiteli, lékaři Karlu Lumbem. Ten zahradu prodal v 19. století císaři. K zahradě se ale nedostanete, tady už totiž začíná jedna z neveřejných částí hradu. Sídlí tu zahradnictví Správy pražského hradu. V budoucnu by se i tato část měla stát místem k odpočinku návštěvníků. Respektive její část, ovocný sad, ve kterém stojí krásný Plečnikův včelín. Sad skrývá také rybník Rudolfa II. U Lumbeho zahrady stojí další skleníky. Celkem je v nich asi 60 druhů rostlin. "Slouží k výzdobě interiérů. Náročnější jsou dny státních návštěv, kdy se květinová výzdoba dává i na svátečně prostřené tabule. Jaké květiny budou k výzdobě použity, se domlouváme s hradními architekty," tvrdí Janeček.

Horní a dolní Jelení příkop

Ještě než dojdete od Jízdárny k bráně na nádvoří hradu, můžete uhnout doprava a vydáte se tak na procházku Jeleními příkopy. Původně to bylo údolí potoka Brusnice chránící Pražský hrad na severní straně. Od 40. let 18. století byl tehdy ještě nerozdělený příkop využíván k chovu vysoké zvěře. V 70. letech téhož století došlo nasypáním hráze na místě dřevěného Prašného mostu k rozdělení příkopu. Téměř dvě stě let byly příkopy veřejnosti uzavřeny. Až v roce 1997 byla zpřístupněna horní část, loni pak prezident Václav Havel otevřel více než osmdesát metrů dlouhý tunel, a tak se veřejnosti nabídl i prostor dolní části příkopu.

Zahrada Na Baště

Na IV. nádvoří je zahrada zvaná Na Baště. Jde o prostor u vstupu do Španělského sálu, jehož zahradní úpravu opět navrhl architekt Plečnik, a to ve stylu italských a japonských zahrad. V zahradě můžete posedět nejenom na lavičkách, ale i v křesílkách, které patří k místní restauraci.

zahrady2
Jižní zahrady

Z Hradčanského náměstí vede cesta k jižním zahradám, kterými lze obejít celý Pražský hrad až po vyhlídku Na Opyši.

První zahrada před jižním průčelím Hradu se nazývá Rajská. Současnou úpravu jí dal architekt Plečnik. Za povšimnutí stojí kamenný kruh uprostřed. Je tu sám i přesto, že původně ho měl doplňovat obří sloup, který se sem ovšem nevešel, a tak nyní stojí na III. nádvoří. Pospolu měly vyjadřovat symbol muže a ženy.

Zahrada navazující na Rajskou se jmenuje Na Valech. V polovině 19. století byla upravena jako přírodní park, současnou podobu jí vtiskl kdo jiný než Plečnik. Na rozhraní obou zahrad stojí Matyášův pavilónek, odkud každý den v sezóně v 10 hodin troubí trubači na znamení, že se právě otevírají zahrady. Pokud se vydáme po schodech dolů, můžeme se zastavit v Hartigovské zahradě, kde je Hudební pavilón.

Jižními zahradami se dostaneme ke Starým zámeckým schodům a na vyhlídku Na Opyši. Tady je také zahrada, ale skrytá zrakům veřejnosti. Hned vedle stojí zeď, za kterou je Richterova vila a svatováclavská vinice. Možná i toto místo se jednou nabídne k prohlídce, ale zatím se s příchodem Václava Klause podobné plány odložily.

Chotkovy sady

Ačkoliv to málokdo ví, k hradním zahradám patří i Chotkovy sady, které vedou od královského letohrádku až k Chotkově ulici. Jde o první veřejný park tohoto typu na území Prahy, který byl zřízen v roce 1833 z podnětu nejvyššího purkrábí Českého království hraběte K. Chotka. Realizace se podle projektu J. Fuchse ujal J. Braul, jenž sadům vtiskl charakter krajinářského parku klasicistního období. Park byl později doplněn o partii s jezírkem a o pomník J. Zeyera.

Palácové zahrady

Pokud vás procházka po hradních zahradách neomrzela, můžete se druhý den vydat do dalších, tentokrát palácových zahrad pod Pražským hradem. Ty už nepatří pod správu Hradu, ale pod Státní ústav památkové péče. Vznikaly postupně v 18. století. Na jejich kompozici se podíleli umělci českého baroka a raného klasicismu. Jsou propojeny a vstup do nich je možný z Valdštejnského náměstí 3, Valdštejnské ulice a z hradní zahrady Na Valech.

Ledeburská a Malá Pálffyovská zahrada

Zahrada má jméno po Adolfovi hraběti z Ledebouru, který získal přilehlý palác v roce 1852. Na parteru terasové barokní zahrady je dekorativní salla terrena, jejíž interiéry zdobí nástěnné malby z antické mytologie. Zaujme i členěná stěna podél východní strany parteru s rozbíhajícím se schodištěm anebo pětiboký pavilón. Malá Pálffyovská zahrada si zachovala původní užitkový charakter. Převažují volné travnaté plochy. Obě zahrady byly otevřeny v červnu 1995.

Velká Pálffyovská zahrada

Tato zahrada se v historických dokumentech připomíná v roce 1681, kdy koupil dům měšťan Šimon A. Renner a zřídil v něm hospodu a barokní zahradu. Je zde kruhová fontána s litinovou plastikou tritona a mohutná terasová zeď s plastickým portálem a tunelovým schodištěm. Tato zahrada byla otevřena v září 1997.

Kolowratská zahrada

Vznikla v polovině 19. století zbořením domu mezi Kolowratským a Pálffyovským palácem. Měla charakter užitkové zahrady, a tak byla neudržována. Obnova byla zahájena v roce 1997 a dokončena o tři roky později. Celkový strohý charakter užitkové zahrady byl zachován. Návštěvníci tu najdou převážně ovocné stromy a trávníky. K posezení slouží lavičky a k občerstvení kavárna.

Malá Fürstenberská zahrada

Tato zahrada byla nejprve vinicí, později renesanční užitkovou zahradou a v polovině 18. století terasovou zahradou italského typu. Současná podoba vznikla v letech 1784 - 88 podle návrhu Ignáce Palliardiho. Centrální schodiště spojuje terasy a vede návštěvníky od glorietu k lodžii, kde je přístup k vyhlídkové terase a altánku. Je zde také průchod mezi areálem Hradu a palácovými zahradami. Protože Malý Fürstenberský palác využívá Senát, není spodní část východní strany zahrady zpřístupněna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lenka lenka | E-mail | 17. června 2006 v 11:18 | Reagovat

Na techto strankach citelne chybi jedna vec a to mapka se zahradami. Nejlepsi by byal mapka s barevne odlisenymi jednotlivymi zahradami, kdyz by na konkretni zahradu clovek najel mysitkem, objevil by se jeji nazev. Takhle totiz vubec nevim, kde je mam hledat a musim si brat k ruce mapu Prahy:( Jinak chvalim komentare.

2 ferda ferda | 21. března 2007 v 7:21 | Reagovat

celkem dobré ale chybí mi tu zámecké schody no ne?

3 sd sd | 27. dubna 2007 v 12:51 | Reagovat

nehon

4 isi isi | Web | 17. srpna 2007 v 3:01 | Reagovat

Moc pekny,ale nenasla jsem tu nikde vyletni misto "Divoka Sarka" a "Letohradek Hvezda" Mozna jsem neprohlidla vsechno....

5 uqmkbvko uqmkbvko | E-mail | Web | 7. května 2009 v 14:50 | Reagovat

aFmM2e  <a href="http://ijrneyhbbdrk.com/">ijrneyhbbdrk</a>, [url=http://ttahrabqtemo.com/]ttahrabqtemo[/url], [link=http://xtlbjtujjyhf.com/]xtlbjtujjyhf[/link], http://tpcxspfuhufc.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.